Chodím do práce v Pardubickém kraji

První zaměstnání

• Dohoda o provedení práce
• Dohoda o pracovní činnosti
• Uzavírání pracovního poměru
• Daně a další důležité rady

DPP - Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce zakládá zvláštní formu pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem mimo klasický pracovní poměr. Teoreticky by měla být výjimečným řešením (např. pouze pro příležitostné brigádníky), protože zaměstnavatel by měl upřednostňovat zaměstnávání prostřednictvím standardní pracovní smlouvy. Dohodu je nutno sjednat písemně, jinak je neplatná. Rozsah dané konkrétní práce, na který se dohoda o provedení práce může uzavřít, pak nesmí být větší než 300 hodin ročně, přičemž se do tohoto rozsahu započítává veškerá pracovní doba, která je pro stejného zaměstnavatele v daném roce na základě dalších případných dohod o provedení práce vykonávána. Naopak se nezapočítává doba, která by byla vykonávána pro zaměstnavatele jiného [1].

Dohoda o provedení práce – náležitosti smluv a zákonné rámce pracovně právních vztahů

Dohodu o provedení práce upravuje § 75 a následující zákoníku práce. V dohodě je nutné sjednat:

• dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá – konkrétní datum od … do …, případně sjednání na dobu neurčitou,

• předmět – sjednaný pracovní úkol nebo práce, které budou vykonávány,

• rozsah práce – vymezení pracovního úkolu v hodinách (max. 300 hodin v kalendářním roce pro daného zaměstnavatele), 

• odměnu, která nesmí být nižší než minimální mzda (hodinová). Může být splatná po dokončení a odevzdání práce, ale také provedení určité části práce, případně může být splatnost odměny dohodnuta jinak [2].

Dohoda o provedení práce je pro zaměstnance i zaměstnavatele atraktivní, protože nedosáhne-li výše hrubé mzdy 10 000 Kč, neodvádí se ani zdravotní ani sociální pojištění. V případě, že je hrubá mzda 10 000,10 Kč a více, jsou odvody na zdravotní a sociální stejné jako u jiných pracovních poměrů. Znamená to tedy, že v měsících, ve kterých byla přesáhnuta částka 10 000 Kč, je zaměstnanci odvedeno zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy, 9 % na sociální pojištění, opět z hrubé mzdy a 15% daň ze superhrubé mzdy.

Slevu na dani u Dohody o provedení práce lze uplatnit v případě, že zaměstnanec ji v daném měsíci již neuplatňuje u jiného zaměstnavatele.

Zaměstnavatele zaměstnanec na DPP stojí pouze to, co se uvádí ve smlouvě, např. práce se sjednává na 8 hodin za 500 Kč za jednu odpracovanou hodinu. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci 4 000 Kč hrubého, žádné odvody neplatí.  

Výhody DPP:

• Zaměstnavatel neodvádí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění, ušetří tedy na odvodech, stejně tak i ušetří i zaměstnanec

• Jako zaměstnanec ušetřím v daný okamžik dost peněz

Nevýhody DPP:

• zaměstnanec nemá nárok na nemocenské dávky

• doba odpracovaná v rámci DPP (do 10 000,- Kč) se nezapočítává do odpracované doby nutné pro vznik nároku na starobní důchod

• zaměstnanec nemá nárok ani na placenou dovolenou či jiné benefity (stravenky, prémie,..), není nárok na dávky v nezaměstnanosti, stejně tak na dočasnou pracovní neschopnost

• Nahoru

 Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti je v praxi využívána nejen pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, ale i pro stabilnější – déle trvající pracovněprávní vztahy, včetně těch sjednávaných na dobu neurčitou. Dohoda o pracovní činnosti je vhodným řešením zejména tehdy, když s ohledem na rozsah potřebné práce, která převyšuje 300 hodin za kalendářní rok, nelze uzavřít Dohodu o provedení práce a sjednání pracovního poměru je zase zbytečně komplikované. Dohody o pracovní činnosti jsou výhodné zejména v situacích, kdy rozsah pracovní činnosti na straně jedné nebo možnosti zaměstnance na straně druhé nedovolují, resp. nevyžadují, zaměstnání na plný pracovní úvazek; v situacích, kdy je potřeba splnit určité pracovní úkoly, které jsou jen příležitostné a časově omezené [3].

Na základě Dohody o pracovní činnosti lze vykonávat práci až v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, je tedy možno ji uzavřít až na tzv. poloviční pracovní úvazek [3].  

Zákonný rámec DPČ

 Dohoda o pracovní činnosti – výňatek z § 76 zákoníku práce

1. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.
2. Na základě Dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
3.  Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
4. Není-li sjednán způsob zrušení Dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení Dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Výňatek z § 77 zákoníku práce

Právo zaměstnance činného na základě Dohody o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou je možné sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v § 199<, <206 a v části deváté. U Dohody o provedení práce a u Dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle § 191 až 198 a § 206.

Pojmy vztahující se k DPČ

• malý rozsah – v případě, že výdělek je v daném měsíci nižší než 2 500,- Kč hrubého (a pokud je to tak i ve smlouvě), neodvádí se na ZP, zaměstnanec ani není na ZP přihlášen. Pokud tedy je někdo jiný, kdo za něho platí ZP alespoň z MVZ (viz. různé),

• odvody – z DPČ odvádí zaměstnanec a zaměstnavatel na zdravotní pojištění a sociální pojištění: odvody ZP 4,5 % a 9 %, SP 6,5% a 25%,

• proplácení pracovní neschopnosti až od 15. dne pracovní neschopnosti, ale jen za dobu, na kterou byla naplánovaná práce (jestliže byla práce dohodnuta na 3 dny v týdnu po 5 hodinách, dostane nemocný zaplacených právě jen 15 hodin, ne celý týden),

• proplácení OČR (ošetřování člena rodiny) – není nárok na proplacení,

• maximálně ji lze sjednat na ½ pracovní doby ostatních zaměstnanců na stejné pozici (například 8 hodin, takže lze sjednat na maximálně 4 hodiny denně),

• ÚP – aby byl nárok na podporu v nezaměstnanosti, je nutné, aby tento člověk byl alespoň 12 měsíců během dvou let důchodově pojištěn.

Výhody DPČ:

• Především pro zaměstnavatele (není HPP, ušetří benefity),

• není nutné pravidelné rozvržení pracovní doby,

• krátká výpovědní lhůta,

• když se na DPČ (ale ne malého rozsahu) odpracuje aespoň 12 měsíců za dva roky, lze žádat o podporu v nezaměstnanosti.

Nevýhody DPČ:

• Na DPČ se nevztahují ustanovení o odstupném, pracovní době a době odpočinku,

• nemáte nárok na stravenky aj. zaměstnanecké výhody,

• sociální a zdravotní pojištění se odvádí (v případě měsíční hrubé mzdy nad 2 500,- Kč).

Odměna z Dohody o pracovní činnosti

Výše odměny je smluvní záležitostí, ale zaměstnavatel musí respektovat sazby minimální mzdy a musí dodržovat zásadu rovnosti v pracovněprávních vztazích - zásadu spravedlivého odměňování zaměstnance. Nedosáhne-li odměna z dohody výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek do minimální mzdy.

Dohoda může obsahovat další ujednání (např. nárok na benefity, odměny, prémie aj.), na nichž se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou.

• Nahoru

PP – pracovní poměr

Zákoník práce se pracovnímu poměru věnuje velmi podrobně. Jeho členění najdete zde.

.

Shrnutí nejdůležitějších informací

Pracovní smlouva musí být vždy písemně, ve dvou identických vyhotoveních - jedno je pro zaměstnance a jedno pro zaměstnavatele. Smlouva se musí sepsat nejpozději v den nástupu do práce, jinak je neplatná. Stejně tak je potřeba i tento den nastoupit.  

Forma může být hodinová, fixní (měsíční) či výkonová. Hodinová – sazba na hodinu je jasně daná, fixní – měsíční odměna je např. 20 000 Kč bez ohledu na počet svátků a pracovních dnů, výkonová – např. 10 Kč za odvedenou práci (např. 30 Kč za sebrané kilo jahod).

Z odměny je zaměstnanci strháváno sociální pojištění 9 % z hrubé mzdy, zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy a daň ve výši 15% ze „superhrubé mzdy“.

Pracovní poměr zakládá účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (nemoci doložené potvrzením pracovní neschopnosti od lékaře, a to po dobu 14 dnů, první 3 dny jsou však neplacené). Od 15. dne dočasné pracovní nemoci je plátcem stát.

Pracovní poměr končí buď dobou, na kterou byl uzavřen – to v případě, že je uzavřen na dobu určitou nebo končí dohodou obou stran, může končit výpovědí zaměstnance – výpovědní doba trvá minimálně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi zaměstnavateli nebo může končit výpovědí zaměstnavatele – výpovědní doba je dvou nebo tříměsíční.

Ukončit PP ve zkušební době může zaměstnavatel i zaměstnanec tím, že předá písemné oznámení o ukončení druhé straně (písemně) alespoň tři dny před ukončením pracovního poměru.

Daně a jejich problematika

Daň z příjmu

Daň z příjmu je 15% zákonná platba do státního rozpočtu. Daň z příjmu je pro všechny stejně vysoká (bez ohledu na výši mzdy) – a je buď srážková (daň vypočítaná a odvedená z částky do 5.000 Kč nebo při nepodepsaném „Prohlášení“; je dále nezúčtovatelná a nevratná) nebo zálohová (vypočítaná a odvedená daň, kterou je možno zúčtovat v rámci ročního zúčtování daní a vrátit poplatníkovi).

Mezi daní zálohovou a srážkovou je zásadní rozdíl:

• příjem, z něhož je daň vybíraná srážkou, je zdaněn definitivně a již se nepřipočítává k celkovým příjmům poplatníka

• daň zálohová již pojmově říká, že se jedná o zálohu, která bude definitivně vyúčtována po uplynutí roku ze všech příjmů poplatníka. Mzda, ze které je vybírána zálohová daň, se sčítá s ostatními příjmy poplatníka i s příjmy u jiných zaměstnavatelů.

Sleva na dani

Každý pracující člověk má nárok na slevu na dani jednou v každém kalendářním měsíci, ale pozor, pouze u jednoho zaměstnatele! Slevy na dani se odečítají od celkově vypočítané daně. Lze je uplatnit při ročním vyúčtování daně z příjmů nebo měsíčně prostřednictvím zaměstnavatele [5].

Nejdůležitějšími slevami na dani, které můžete uplatňovat, jsou tyto:

Roční zúčtování daně

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování. Poplatníkovi, který nepožádá o roční zúčtování záloh, plátce daně roční zúčtování neprovede, a není-li poplatník povinen podat daňové přiznání, jeho daňová povinnost je splněna zálohami na daň.

O roční zúčtování může svého zaměstnavatele požádat poplatník, který:

• měl ve zdaňovacím období příjmy jen od jednoho plátce

• pobíral příjmy od více plátců, ale jednotlivé zaměstnavatele ve zdaňovacím období měl postupně za sebou.

• podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani

• neuplatňoval odečet úroků z hypotečního úvěru banky.

• písemně požádal o roční zúčtování posledního z plátců daně ve zdaňovacím období, nejpozději do 15. února po skončení posledního zdaňovacího období.

• nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání.

Roční zúčtování provede poslední plátce daně (zaměstnavatel) na základě potvrzení o zdanitelných příjmech a o sražených zálohách od všech předchozích plátců daně ve zdaňovacím období, které je poplatník povinen předložit současně se žádostí o roční zúčtování v termínu do 15. února následujícího roku.

Pokud poplatník nepředloží v tomto termínu potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců daně, roční zúčtování se neprovede.

Splní-li poplatník podmínky, stanovené pro provedení ročního zúčtování, plátce daně provede výpočet daně z úhrnu všech mezd, zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi ve zdaňovacím období nejpozději do 31. března. Vznikne-li z ročního zúčtování přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej plátce poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen. O částku přeplatku, vráceného z ročního zúčtování, sníží plátce daně nejbližší odvody záloh finančnímu úřadu, nejdéle do konce roku, nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku. Nedoplatek na dani vzniklý z ročního zúčtování se od poplatníků nevybírá [6].

Pojmy

Minimální mzda

Nejnižší přípůstná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu je stanovena Zákoníkem práce. Tato odměna za vykonanou práci nesmí být nižší než je 9 200 Kč měsíčně při 8 hodinové pracovní době, nebo 55 Kč za jednu hodinu. Pro invalidní zaměstnance platí částka ve výši 8 000 Kč, resp. 48,10 Kč.

Průměrná mzda

Mzda, kterou určuje Český statistický úřad, zahrnuje i příplatky za přesčas, odměny či náhradu mzdy. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr.

Náhradní plnění

Jeden ze tří způsobů, jak dodržet zákonem určené zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) v povinném podílu 4% k celkovému počtu zaměstnanců (platí pro zaměstnavatele, kteří jich mají více jak 25). Aby byl splněn tento povinný podíl, je nutné:

1. zaměstnat osobu(y) se zdravotním postižením, a to alespoň 4% k celkovému počtu zaměstnanců

2. odebrat výrobky či služby od zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanci se zdravotním postižením (např. chráněné dílny),

3. odvést do státního rozpočtu 2,5 průměrné mzdy za každou nezaměstnanou OZP. Odvádí se příslušnému ÚP.

Superhrubá mzda

Superhrubá mzda souvisí se zdaněním odměny (mzda i plat) za vykonanou práci. Jedná o základ daně zaměstnance, který se skládá ze tří částí, a to: hrubá mzda zaměstnance + odvod na zdravotní pojištění zaměstnavatele (9 % hrubé mzdy) + odvod na sociální pojištění zaměstnavatele (25 % hrubé mzdy). Součet těchto tří složek tvoří superhrubou mzdu, tedy vyměřovací základ daně. Z této superhrubé mzdy se vypočítá daň, která činí 15 %.

Příklad:

Hrubá mzda ……………………………………………………………………………10.000,-

Odvod zaměstnavatele na zdravotní pojištění činí (9% hrubé mzdy)..........…………....... 900,-

Odvod zaměstnavatele na sociální pojištění činí (25% hrubé mzdy).........………….......2.500,-

Superhrubá mzda, tedy vyměřovací základ pro daň, činí...……………………….......  13.400,-

Vypočítaná daň (15 %) (13.500 x 0,15).…………………….……………………...... 2.010,-

Kolik stojím zaměstnavatele – když použijeme příklad výše: 10.000,-Kč hrubá mzda + 900,-Kč odvod na ZP (9%) + 2.500,-Kč odvod na SP (25%) – zaměstnavatel musí vynaložit 13.400,-Kč na moji hrubou mzdu včetně odvodů. Obecně platí, že hrubá mzda krát 1,34 je náklad zaměstnavatele (1,34 se skládá z 9% odvod na zdravotní pojištění a 25% odvod na sociální pojištění).

Výpočet čisté mzdy:

Hrubá mzda (základní mzda + příplatky + odměny + náhrady mzdy (tj. např. svátek, dovolená)

- záloha na daň z příjmů (15 % superhrubé mzdy)

+ slevy na dani a daňová zvýhodnění

-SP (6,5% z hrubé mzdy)

-ZP (4,5% z hrubé mzdy)

Výsledkem je čistá mzda. Pokud má zaměstnanec ještě nějaké srážky (stravné, exekuce apod.), odečítá se to přímo z této čisté mzdy.

Odvody

Zaměstnavatel odvádí 9% z hrubé mzdy zaměstnance na zdravotní pojištění a 25% hrubé mzdy zaměstnance na sociální pojištění. K tomuto odvodu se připočítávají 4,5% a 6,5%, které je povinen odvádět zaměstnanec. Zaměstnanec tyto odvody platí prostřednictvím zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen tyto částky zaplatit (resp. peníze musí být na účtě) do 20. dne v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byla vykonána práce.

Hlášení změn

Zaměstnavateli je nutné hlásit všechny změny, které se týkají vaší osoby – změna rodinného stavu, změna pojišťovny, změna čísla účtu, začátek/konec studia, změna bydliště a další.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v současné době je to 9 200,-Kč. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

Ze zákona je zaměstnavatel povinen přihlásit se pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákonné pojištění se vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet zaměstnanců. Toto zákonné pojištění se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.

Zásady zákonného pojištění zaměstnavatele [7]:

• pojištění vzniká ze zákona, neuzavírá se pojistná smlouva

• pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatelů a trvá po dobu jeho platnosti a po dobu existence zaměstnavatele

• komplexní krytí škod – pojištění chrání zaměstnavatele proti uplatněným nárokům zaměstnanců za škodu vzniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu zákoníku práce

• vztahuje se na škodu vzniklou při plnění pracovních úkolů při pracovních cestách bez místního omezení

• pojištěni jsou všichni zaměstnavatelé uvedeni v § 1 vyhl. 125/1993 Sb.

 Několik rad závěrem ke smlouvě a pracovnímu poměru

• Do nového zaměstnání nenastupujte bez podepsané pracovní smlouvy.

• Nepodepisujte dodatečně zkušební dobu do smlouvy.

• Pozor na smlouvu na dobu určitou, aby tou dobou určitou nebyla zároveň doba zkušební.

• Dovolenou žádejte zaměstnavatele včas a nezapomínejte, že dovolenou určuje zaměstnavatel. Schválenou dovolenou si nechte vždy potvrdit písemně dopředu.

• Jste-li v pracovní neschopnosti, nepracujte a zdržujte se na adrese, kterou uvedete lékaři.

•  Práce jako zaměstnanec na „živnostenský list" – může jít o „švarcsystém", pozor na kontroly, hrozí vysoké pokuty.

•  Když je s vámi ukončen PP (z jakéhokoliv důvodu), máte nárok na Zápočtový list, bez něho zaměstnání neopouštějte.

•  Pozor na ukončení PP dohodou – chce-li s Vámi zaměstnavatel ukončit PP, z hlediska finančního je pro vás lepší výpověď než dohoda.

Zdroje

1. http://finance.idnes.cz/dohoda-o-provedeni-prace-0wh-/archiv.aspx?klic=448346

2. Zákoník práce

3. http://www.mesec.cz/clanky/jake-vyhody-ma-prace-na-dohodu-o-pracovni-cinnosti/

4. http://www.epravo.cz/top/clanky/dohoda-o-pracovni-cinnosti-pravidla-od-1-1-2012-79551.html

5. http://www.mesec.cz/dane/dan-z-prijmu/pruvodce/slevy-na-dani/

6. http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/rocnizuctovanidane.php

7. http://www.koop.cz/nase-produkty/zakonne-pojisteni-odpovednosti-zamestnavatele/

8. http://finance.idnes.cz/zdravotni-a-socialni-pojisteni-u-studentu-fju-/poj.aspx?c=A140610_2072521_podnikani_zuk#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

• Nahoru

Navigace

• Dohoda o provedení práce
• Dohoda o pracovní činnosti
• Uzavírání pracovního poměru
• Daně a další důležité rady