Začínající podnikatel
- Fyzická versus právnická osoba
- OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná a její povinnosti
- Založení a vznik obchodních společností
- Instituce (Česká správa sociálního zabezpečení, Finanční úřad, zdravotní pojišťovny)
Fyzická versus právnická osoba
Fyzické osoby (lidé, člověk jako jednotlivec)
Mají dvojí právní způsobilost:
1) právní subjektivitu,
2) způsobilost k právním úkonům.
Právní subjektivita umožňuje jedinci být účastníkem právních vztahů, mít z nich práva a povinnosti, např. mít vlastnické právo.
Právní subjektivita člověka vzniká jeho narozením a zaniká úmrtím nebo prohlášením za mrtvého (soudní cestou), jestliže nezvěstná osoba s největší pravděpodobností již nežije, např. proto, že je pohřešována v souvislosti s havárií letadla, kterou nikdo z účastníků letu nepřežil.
Právní subjektivitu má i počaté dítě, narodí-li se živé, takže i dítě dosud nenarozené už může, např. zdědit majetek a mít jej ve vlastnictví.
Způsobilost k právním úkonům, to jest vlastním jednáním zakládat, měnit a rušit své právní vztahy, nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Na rozdíl od právní subjektivity vzniká v plném rozsahu až zletilostí, tj. dosažením věku 18 let, popř. uzavřením manželství jestliže soud mladistvému staršímu 16 let povolí uzavřít manželství.
Nezletilí jsou způsobilí pouze k právním úkonům přiměřeným rozumové vyspělosti odpovídající jejich věku (např. jsou platné jejich kupní smlouvy o drobných nákupech).
Soud může fyzické osoby ze závažných důvodů (např. pro duševní poruchu) zbavit způsobilosti k právním úkonům (svéprávnosti) nebo jejich způsobilost omezit. Za nesvéprávné a nezletilé osoby jednají jejich zákonní zástupci.
Právnické osoby
Právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, složené z lidí a z majetku, které se stejně jako fyzické osoby účastní právnických vztahů.
Právnických osob je mnoho a velmi se od sebe liší svými organizačními strukturami a zaměřením své činnosti.
Podle činnosti lze rozlišit právnické osoby zaměřující se na:
1) podnikání (např. obchodní společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost),
2) právnické osoby, které se uplatňují mimo oblast hospodářského života (např. různé spolky a organizace kulturní, sportovní, zájmové, charitativní…).
Právnickými osobami jsou:
a) sdružení fyzických nebo právnických osob,b) účelová sdružení majetku,
c) jednotky územní samosprávy,
d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.
Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jejich vznik jinak. Právnické osoby jsou při právních úkonech zastupovány osobami fyzickými, které za ně jednají jejich jménem a na jejich účet buď přímo jako jejich orgány nebo nepřímo na základě písemné plné moci jako jejich zástupci.
Také fyzická osoba může být při svých právních úkonech zastupována zplnomocněným zástupcem, např. advokátem.
Právnickou osobou je i stát a jiné samosprávné územní celky (např. obce).
OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná
Ne vždy je pro OSVČ nezbytný živnostenský list. Existuje řada činností, při kterých nemusíte žádat o výpis z živnostenského rejstříku.
Mezi tyto činnosti patří:
01zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství činnost autorů
02nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů př. spisovatel, herec, hudebník apod.
03činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou třeba státní zkouška - daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, správci konkursní podstaty, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, přírodní léčitelé apod.
Činnosti, pro které je nezbytné vlastnit živnostenský list, se nazývají živnosti. Tyto následně dělíme na volné, vázané, řemeslné a koncesované. Podrobně se na ně můžete podívat zde.
Odvody
OSVČ má povinnost platit zdravotní pojištění (ZP), sociální pojištění (SP) a daně. ZP a SP se hradí formou měsíčních záloh. Jejich výše se vypočítává na základě výdělku z předchozího daňového období (obvykle je to předchozí kalendářní rok). Začínající podnikatel hradí tzv. minimální zálohy.
Výdělek se určuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Výdaje mohou být buď skutečné, nebo prostřednictvím paušálních výdajů.
Paušální výdaje jsou nejjednodušší a často i nejvýhodnější způsob, jak uplatnit výdaje v daňovém přiznání. Nemusíte totiž schovávat doklady za výdaje a nevedete daňovou evidenci, ale jen evidenci příjmů a pohledávek. Výdaje vypočítáte procentem ze svých příjmů, tedy z peněz, které jste v příslušném roce skutečně obdrželi. Výše procenta výdajů bude záviset na druhu vašich příjmů. Na výše paušálních výdajů dle druhu živnosti je možné podívat sezde.
Sociální pojištění (SP)
Platíte zálohy, které vám vyšly v posledním Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014, ne však méně než minimální zálohy při hlavní činnosti. Po podání Přehledu doplatíte podle skutečného zisku. Pokud jste měli předešlý rok jen nízký zisk nebo ztrátu nebo pokud začínáte podnikat, platíte minimální zálohy.
Můžete platit zálohy vyšší, než odpovídají vašemu loňskému zisku, přitom každý měsíc si sami určíte vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění. Vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % daňového základu za předchozí rok ani nižší než minimální vyměřovací základ. Nemůže být ani vyšší než maximální vyměřovací základ.
Když s podnikáním začínáte a máte podnikání (nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost) jako hlavní činnost, platíte minimální zálohy při hlavní činnosti. Minimální zálohy SP se vypočítávají z výdělku za předchozí rok, u nových OSVČ se platí minimální 1 943 Kč (minimální mzda v roce 2015 je 9 200 Kč, průměrná mzda za rok 2015 je 26 611 Kč, z toho jedna čtvrtina a z ní pak 29,2 %).
ČSSZ musí být informována do 8 dnů od začátku podnikání. Pravidelný roční přehled je nutno poslat nejpozději první pracovní den v květnu.
Příklad výpočtu záloh je zde
Nemocenské pojištění (NP)
Nemocenské pojištění je dobrovolné, vznikne vám na základě vaší přihlášky (nelze ji ale podat zpětně) a můžete se rozhodnout, v jaké výši je chcete mít. Pokud si platíte nemocenské pojištění, jste v každém případě považováni za OSVČ s hlavní činností a musíte platit zálohy na sociální pojištění jako OSVČ s hlavní činností (i když máte například zároveň zaměstnání nebo studujete či berete důchod). Pokud si chcete platit nemocenské pojištění, musíte používat stejný měsíční vyměřovací základ, jaký máte pro pojistné na důchodové pojištění - ten si ovšem měsíčně volíte sami. Sazba pro pojištění je 2,3 % z měsíčního vyměřovacího základu. Toto pojistné můžete zvolit jen tehdy, pokud platíte jen minimální zálohy na sociální pojištění při hlavní činnosti.
Zdravotní pojištění ZP
Pojistné na zdravotní pojištění OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu (tedy 6,75% ze zisku, který není snížený o ztrátu z předchozích let).
Máte-li příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak platit musíte. Jde jen o to, zda musíte platit zálohy nebo vše zaplatíte až po konci roku (případně jak vysoké zálohy musíte platit).
Abychom to zjistili, musíme vědět, zda samostatná výdělečná činnost je náš:
01Hlavní příjem
02Vedlejší příjem
03nebo za vás platí pojistné i stát.
Hlavní příjem
Měsíčně platíte zálohu, která vám vyšla v posledním Přehled o příjmech a výdajích OSVČ, ne však méně než je minimální záloha (i když jste byli třeba ve ztrátě či s podnikáním začínáte. Po konci roku po podání Přehledu pojistné doplatíte, případný přeplatek vám pojišťovna vrátí.
Vedlejší příjem
Nemusíte platit zálohy, vše zaplatíte až po skončení roku na základě Přehledu. Minimálně 0 Kč, maximálně dvanáctinásobek maximální zálohy.
Jako vedlejší se vaše samostatná výdělečná činnost bere víceméně tehdy, pokud jste celý měsíc zaměstnaní, zaměstnavatel odvede pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (z minimální mzdy) a vy jsme to nahlásili své zdravotní pojišťovně (do 8 dnů od změny).
Pojištění platí stát
Pokud patříme mezi osoby, za které platí pojistné i stát, což je např. student, starobní nebo invalidní důchodce, i částečně invalidní, žena pečující o malé dítě (podrobně § 7 zákona 48/97 o veřejném zdravotním pojištění), musíte nahlásit změny do 8 dnů na své zdravotní pojišťovně. Zálohy budete platit, jen pokud jste měli v předešlém roce zisk. Minimální záloha není stanovena. Pokud s podnikáním začínáte, zálohy neplatíte.
Po skončení roku po podání Přehledu zaplatíte nebo doplatíte pojistné ze skutečně dosaženého zisku. Případný přeplatek ze záloh vám pojišťovna vrátí.
Záloha je splatná vždy do 8. dne následujícího měsíce (např. záloha za duben je splatná do 8. května).
Dnem platby je ale až den, kdy je platba připsána na účet zdravotní pojišťovny.
Zdravotní pojišťovna musí být informována do 8 dnů od začátku podnikání. Pravidelný roční přehled je nutno poslat nejpozději první pracovní den v květnu.
Minimální výše měsíční zálohy se stejně jako u SP vypočítává z výdělku za předchozí rok, průměrná mzda 26 611 Kč / 2 a z toho 13,5 % tedy 1 797 Kč.
Daně
Skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob pro OSVČ je 15 %, protože se daňová povinnost vypočítává ze zisku. Sociální a zdravotní pojištění musí OSVČ zaplatit vždy, daň z příjmu fyzických osob při nízkém zisku nikoliv. Důvodem je uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč za celý rok. Pro výpočet základu daně lze využít paušální výdaje nebo skutečné výdaje.
Do zisku 165 600 Kč tak OSVČ za rok 2014 (a ani rok 2015) neodvedou na dani z příjmu fyzických osob nic. Daň je 0 Kč (165 600 Kč ∙ 15 %) - 24 840 Kč).
Následující odkaz vám podrobněji ukáže, jak je to s daněmi a možností jejich snížení.
Srovnání OSVČ a zaměstnance
OSVČ odvádí na povinných odvodech (daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění) méně než zaměstnanci. Současně ale mají minimální sociální ochranu a žádné jistoty.
Při porovnání života OSVČ a zaměstnance se nelze zaměřit pouze na výši povinných odvodů. Je nutné zohlednit i druhou stranu mince, tj. jakou protihodnotu zaměstnanci a OSVČ od státu dostávají (např. nemocenské dávky, důchod, podporu v nezaměstnanosti, zákonnou ochranu).
Je však nutné zohlednit, že OSVČ nemají téměř žádnou sociální ochranu. OSVČ mají vzhledem k nižším odvodům výrazně nižší důchody než zaměstnanci, až o polovinu. V době nemoci jsou OSVČ první tři týdny nemoci bez peněz, zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy. OSVČ nemá nárok na ošetřovné, zaměstnanci ano. OSVČ mají nižší případnou podporu v nezaměstnanosti. Při současném porovnávání daňového zatížení OSVČ a zaměstnanců je tedy nutné zohlednit i druhou stranu mince, kolik která skupina občanů dostane od státu.
Obchodní společnosti
Následující odkaz vás dovede k obchodním společnostem – od jejich založení přes nutnou dokumentaci až k likvidacím. Blíže se zde můžete seznámit se společností s ručením omezeným, s akciovou společností, veřejnou obchodní společností či komanditní společností. V neposlední řadě se zde věnujeme družstvu.
Instituce
Česká správa sociálního zabezpečení
ČSSZ je největší a v rámci státní správy ČR zcela výjimečnou finančně správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho více než 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění.
Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Podle zákona plní ČSSZ tyto úkoly:
-
rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, pokud není v uvedeném zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
-
rozhoduje o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
-
rozhoduje o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplácené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
-
rozhoduje o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
-
rozhoduje o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno (pozn. autorky: po vyměření penále je možné zažádat o jeho snížení, resp. o snížení tvrdosti – ČSSZ může rozhodnout o změkčení vyměřeného penále),
-
vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,
-
jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
-
plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
-
řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
-
dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,
-
zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona.
Kromě toho také kontroluje plnění povinností subjektů sociálního zabezpečení, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely sociálního zabezpečení, vede evidenci práce neschopných občanů a v určených případech provádí nemocenské pojištění.
Finanční správa ČR
Finanční správa ČR je tvořena soustavou orgánů finanční správy, které jsou podřízené Ministerstvu financí.
Finanční správu ČR tvoří:
- Generální finanční ředitelství
- Odvolací finanční ředitelství
- finanční úřady
Generální finanční ředitelství řídí generální ředitel, jmenovaný ministrem financí.
Odvolací finanční ředitelství řídí ředitel, jmenovaný generálním ředitelem.
Finanční úřad řídí ředitel finančního úřadu, jmenovaný generálním ředitelem. V rámci působnosti finančních úřadů jsou zřizována územní pracoviště, která jsou organizačními útvary finančního úřadu.
Územní pracoviště řídí ředitel (pokud není územní pracoviště řízeno jiným územním pracovištěm). Ředitele územního pracoviště jmenuje a z pracovního místa odvolává generální ředitel na návrh ředitele finančního úřadu.
Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady mají postavení správních úřadů, jsou tedy oprávněny jménem státu vykonávat vrchnostenskou správu v oblasti své působnosti. Postavení tzv. účetní jednotky má s účinností od 1. ledna 2011 Generální finanční ředitelství a je tedy oprávněno samostatně hospodařit s majetkem státu, a to rovněž za podřízené Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které mají pro účely hospodaření s majetkem státu postavení jeho vnitřních organizačních jednotek.
Klíčovou součástí kompetence Finanční správy ČR je správa daní, ale zároveň vykonává široké spektrum dalších agend.
Zdravotní pojišťovny
111 – Všeobecná zdravotní pojišťovna
201 - Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky
205 – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
207 – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a zdravotnictví
209 - Zaměstnanecká pojišťovna škoda
211 – Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky
213 – Revírní bratrská pokladna
Finanční úřad
Základní agendu Finanční správy ČR tvoří správa daní.
Jedná se o:
- Daň z příjmů fyzických osob (viz zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů),
- Daň z příjmů právnických osob (viz zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů),
- Daň z přidané hodnoty (viz zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů),
- Daň silniční (viz zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů),
- Daň z nemovitostí (viz zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů),
- Daň z převodu nemovitostí (viz zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů),
- Daň dědická (viz zákon č. 357/1992 Sb, o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů),
- Daň darovací (viz zákon č. 357/1992 Sb, o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů).
DPH je paralelně spravována též Celní správou České republiky.
Odkazy
- Činnosti, na které není nutné mít živnostenský list, jsou definovány v §3 živnostenského zákona [http://zakony.kurzy.cz/455-1991-zivnostensky-zakon/cast-1-hlava-1/] a § 7 odst. 1, 2 Zákona o daních z příjmů [http://zakony.kurzy.cz/586-1992-zakon-o-danich-z-prijmu/paragraf-7/].
- Seznam volných živností je uveden v dokumentu Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. ŽIVNOST VOLNÁ [http://zakony.kurzy.cz/455-1991-zivnostensky-zakon/priloha-4/], obsahovou náplň volných živností naleznete např. zde: [http://firmy.finance.cz/zivot-podnikatele/start/obsahove-naplne-zivnosti/volne/].
- Seznam vázaných živností obsahuje dokument Příloha č. 2 k zákonu č. 455/191 Sb. - ŽIVNOSTI VÁZANÉ [http://zakony.kurzy.cz/455-1991-zivnostensky-zakon/priloha-2/].
- Kompletní seznam obsahuje dokument Živnostenský zákon - KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI příloha 3 [http://zakony.kurzy.cz/455-1991-zivnostensky-zakon/priloha-3/], kde jsou kromě seznamu činností spadajících do koncesovaných živností též uvedeny požadované odborné způsobilosti, další podmínky a orgán státní správy, který danou koncesovanou živnost povoluje.
- Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2013 (pro ČSSZ)http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm
