Chodím do práce v Pardubickém kraji

Obchodní společnosti detailně

Založení a vznik obchodních společností

obchodní společnost je právnická osoba založená za účelem podnikání. Podle právního předpisu platného v České Republice - Obchodního zákoníku.

Je možno vytvářet jen ty společnosti, které jsou v něm upraveny. Patří sem veřejná obchodní společnost VOS, komanditní společnost KS jako společnosti osobní a společnost s ručením omezeným SRO a akciová společnost AS jako společnosti kapitálové.

• společnost se zakládá společenskou smlouvou (kromě a.s. - tam je zakladatelská smlouva, s.r.o. – 1 osoba – zakladatelská listina)

• osobní společnosti - v.o.s. a k. s. – nutná je písemná forma, úředně ověřené podpisy všech společníků

• kapitálové společnosti - s.r.o. a a.s. – zakládá se formou notářských zápisů

• podle § 105 Obchodního zákoníku s.r.o. může být založena jen 1 osobou

• společnost vzniká zápisem do OR, návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení nebo od doručení živnost. či jiného podnik.oprávnění (nebude-li návrh v dané lhůtě podán, nelze již na základě podnik.oprávnění podat návrh na zápis do OR)

jednání jménem budoucí společnosti - princip nascitura

• a) jednání související se vznikem společnosti

- kdokoliv, ale je z tohoto jednání zavázán sám, jednalo-li by více lidí, zavázáni společně a nerozdílně. Pokud společnost to do

3 měsíců schválí, platí právní fikce, že k tomu byla společnost vázána od začátku

• b) jednání nesouvisející se vznikem společnosti

- pouze zakladatelé, tyto závazky může společnost převzít jsou-li uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku společnosti a jejich schválení společníky

- zakladatelé mají povinnost seznam jednání předložit ke schválení – jinak odpovídají společně a nerozdílně za škodu

- statut. Orgán je povinen informovat o jednáních všechny své společníky bez zbytečných odkladů po schválení jednání (jsou – li učiněna ještě před vznikem společnosti)

• oprávnění podnikat vzniká obchodní společnosti až dnem vzniku, tj. dnem zápisu do OR

Obchodní společnost vzniká zápisem do Obchodního rejstříku, tj. dnem určeným v návrhu na zápis. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti, či od doručení živnostenského oprávnění.

Splacení vkladů a správce vkladů

Před vznikem společnosti nemůže společnost nabývat svůj majetek, protože nemá právní subjektivitu. Z toho důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených vkladů, které podle zákona musí být složeny ještě před vznikem společnosti (u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti). Správce vkladů má povinnost o svěřené vklady řádně pečovat.

Správcem vkladů může být pověřen některý ze zakladatelů, nebo pokud jde o peněžité vklady, pověřená banka. V případě, že je správcem vkladů banka, musí banka s výkonem této funkce vyslovit souhlas, a to například smlouvou o správě vkladu uzavřenou mezi bankou a zakladateli. Ve smlouvě o správě vkladu musí být zahrnuto zřízení účtu, na který budou vklady splaceny a dále i ujednání o pečování vkladu bankou.

V praxi však nejčastěji bývá správou vkladů pověřen zakladatel, který založí u vybrané banky účet, na který budou vklady splaceny. V tomto případě plní funkci smlouvy o správě vkladu společenská či zakladatelská smlouva.

Jestliže je do společnosti vkládán nepeněžitý vklad, musí být jeho hodnota určena znaleckým posudkem a tento vklad musí být celý splacen před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jestliže je nepeněžitým vkladem nemovitost, jsou k jeho splacení nezbytné dva úkony vkladatele. Vkladatel musí předat správci vkladu písemné prohlášení o splacení vkladu spočívajícího v nemovitosti s úředně ověřeným podpisem a musí mu rovněž předat vkládanou nemovitost. Předáním této nemovitosti je vklad splacen. Společnost se s vlastníkem této nemovitosti stane vkladem vlastnického práva na základě prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Je-li předmětem vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu.

Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho části jednotlivými společníky, které je přílohou k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jestliže správce vkladu uvede v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za jejich závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu 5 let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Vznikem společnosti se stávají tyto vklady jejím majetkem a společnost s nimi může volně disponovat.

Doložení právního důvodu sídla

Před vznikem společnosti je dále potřeba, aby zakladatelé společnosti opatřili dokument, kterým bude doložen právní důvod užívání prostor, které budou sloužit jako sídlo společnosti. K doložení právního důvodu užívání prostor se dokládá buď písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, ne starší 3 měsíců, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, nebo prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla souhlasí. Na těchto prohlášením musí být úředně ověřené podpisy vlastníka nebo oprávněných osob.

Vznik

Obchodní společnosti a družstva vznikají až ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Až tímto dnem se založená společnost stane právnickou osobou, která může nabývat práva a povinnosti, vlastním jednáním se zavazovat a být účastníkem soudního nebo jiných druhů řízení. Jestliže ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině není uvedeno, na jakou dobu je společnost založena, má se za to, že je založena na dobu neurčitou. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán k příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.

Například v případě, že je společnost založena za účelem podnikání, ke kterému se nevyžaduje vydání průkazu podnikatelského oprávnění (takovým předmětem podnikání je například „ pronájem nemovitostí, bytu a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb, zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor), je nutno podat návrh na zápis do 90 dnů od založení této společnosti. Má-li společnosti průkaz podnikatelského oprávnění, běží lhůta 90 dnů ode dne doručení tohoto průkazu. V případě nedodržení této lhůty nelze již na základě získaného podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Jestliže rejstříkový soud zamítne návrh na zápis společnosti, má se za to, že společnost nikdy nevznikla.

Příslušným rejstříkovým soudem k zápisu společnosti je soud, v jehož obvodu je obecný soud právnické soby, jíž se zápis týká. Obecným soudem v rejstříkových věcech je vždy krajský soud (Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, KS v Plzni, KS v Ústí nad Labem, KS v Hradci Králové, KS v Brně a KS v Ostravě).

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán na speciálním formuláři, který je k dispozici na serveru www.justice.cz. Náležitosti návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku a listiny dokládané budou uvedeny níže, u jednotlivých forem obchodních společností.

Soudní poplatek za zápis společnosti do obchodního rejstříku s výjimkou akciové společnosti, u které soudní poplatek činí 12.000,- Kč, činí 6.000,- Kč. Tento poplatek lze zaplatit v kolcích, které se vylepí na návrh, nebo bankovním převodem na příslušný účet rejstříkového soudu. Rejstříkový soud musí dodržet obecnou lhůtu pěti pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku, do této lhůty se však nezapočítává den, kdy byl podán návrh na zápis. V případě, že rejstříkový soud v této lhůtě neprovede přímý zápis nebo nerozhodne ve věci usnesením, začíná běžet fikce zápisu a faktická realizace zápisu, tedy přenesení údajů do databáze, musí proběhnout v zákonné lhůtě 2 dnů ode dne, kdy fikce zápisu nastala.

Rejstříkový soud zapíše společnost ke dni určenému v návrhu na zápis, nejdříve však ke dni jeho provedení. Rozhodne-li rejstříkový soud o zápisu usnesením, provede se zápis až ke dni právní moci takového usnesení. Po provedeném zápisu nelze již zrušit rozhodnutí, jímž rejstříkový soud povolil zápis společnosti, ani se nelze domáhat určení, že společnost nevznikla. Lze se jenom domáhat prohlášení neplatnosti společnosti, a to jenom v zákonem stanovených případech.

Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku – tedy ode dne vzniku společnosti, začínají společnostem plynout následující lhůty:

8 dnů k zaregistrování u správy sociálního zabezpečení za předpokladu, že společnost má zaměstnance

8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven za předpokladu, že společnost má zaměstnance

30 dnů k zaregistrování u finančního úřadu (registrace k vybraným daním)

zpět na začátek

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným

Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným (s.r.o.):

nejnižší počet zakladatelů: 1 fyzická nebo 1 právnická osoba (1 fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše ve třech s.r.o.)

nejvyšší počet společníků: 50

minimální výše základního kapitálu: 200 000,- Kč

nejnižší možný vklad: 20 000,- Kč

nejvyšší možný vklad: neomezen

rozsah splacení vkladu při vzniku: 30% z každého vkladu celkem nejméně 100 000,-Kč

doba splacení vkladu: nejvýše do 5 let od vzniku

počet hlasů ke vkladu na každých 1000,- Kč: 1 hlas (může být ve společenské smlouvě určeno i jinak)

ručení společníka za závazky spol.: společně a nerozdílně do výše nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu do OR

předmět činnosti: podnikání, lze založit i za jiným účelem

orgány společnosti: valná hromada, statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada (nepovinná), další dle společenské smlouvy

zakladatelský dokument: společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu

povinnost a výše rezerv: vytváří se rezervní fond ze zisku, výše podle společenské smlouvy – nejméně však 10 % zisku

Uzavření a podepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny

Společnost s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) se zakládá podepsáním společenské smlouvy, jestliže je založena dvěma nebo více zakladateli. Zakladateli s.r.o. mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické, a to jak osoby české nebo zahraniční.

Společnost s ručením omezeným lze založit i jediným zakladatelem, který sepisuje zakladatelskou listinu. Jediným zakladatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba.

Zákon vylučuje, aby společnost s ručením omezeným, která má jen jednoho společníka (a to jak fyzickou nebo právnickou osobu), byla jediným zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným. Založením takové společnosti by mohlo dojít k řetězovitému zakládání společností s ručením omezeným o jediném zakladateli – společnosti s ručením omezeným, čímž by docházelo k nepřehledné situaci, která by byla ke škodě věřitelů těchto společností.

Zákon též vylučuje, aby se společnost s ručením omezeným s jediným společníkem stala jediným společníkem jiné společnosti ručením omezeným. To znamená, že v praxi by byla absolutně neplatná např. smlouva o převodu obchodního podílu, kterou společník s.r.o. převádí obchodní podíl na druhého společníka, jímž je s.r.o. s jediným společníkem, která se má stát jediným společníkem. Fyzická osoba může být jediným společníkem maximálně tří společností s ručením omezeným.

Společenská smlouva nebo zakladatelská listina s.r.o. musí mít formu notářského zápisu. Nedostatek této předepsané formy způsobuje neplatnost smlouvy.

Společenská smlouva (zakladatelská listina) musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

• firmu a sídlo společnosti,

• určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,

• předmět podnikání (činnosti),

• výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu,

• jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,

• jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje,

• určení správce vkladu,

• jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník (například údaje o rezervním fondu, a v případě, že vložen do společnosti při jejím založení nepeněžitý vklad, další obligatorní náležitostí společenské smlouvy je uvedení předmětu nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka).

Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé náležitosti obsažené ve společenské smlouvě (v praxi však není obvyklé, aby s.r.o. přijala stanovy). Společenskou smlouvou lze upravit další záležitosti, které však nejsou povinnými náležitostmi. V případě, že společenská smlouva neobsahuje minimální náležitosti, je neplatná a jejím podepsáním není společnost založena.

Splacení vkladů před vznikem s.r.o.

Před podáním návrhu na zápis s.r.o. musí být splacena nejméně zákonem určená část peněžitých vkladů společnosti a všechny nepeněžité vklady (hodnota nepeněžitých vkladů musí být určena znaleckým posudkem). Zákon stanoví, že na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 % (v případě, že vklad společníka činí 20 000,- Kč, musí tento společník splatit před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku nejméně 6 000,- Kč). Zákon dále stanoví, že celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000,- Kč.

Zákon tedy stanoví pouze minimální rozsah splacení vkladů před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Společenská smlouva, kterou je určena výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu, může založit povinnost splatit vklady před zápisem do obchodního rejstříku ve větším rozsahu, popřípadě splatit všechny vklady před zápisem.

Má-li společnost jediného zakladatele, musí tento zakladatel splatit vklad v celém rozsahu před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, to znamená, že jestliže činí základní kapitál této jednočlenné s.r.o. 200 000,- Kč, musí být splaceno 200 000,- Kč. V případě, že se fyzická nebo právnická osoba stane jediným společníkem až po vzniku společnosti, tedy všechny obchodní podíly společnosti se spojí v rukou jediného společníka, je tento společník povinen do 3 měsíců ode dne spojení obchodních podílů splatit zcela všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou společnost.

Získání podnikatelského oprávnění s.r.o.

V případě, že je s.r.o. založena za účelem podnikání musí jednatelé s.r.o. požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Ode dne doručení průkazu podnikatelského oprávnění plyne 90 denní lhůta k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

Návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé svým jménem, nikoliv jménem již založené osoby. Pravost podpisů všech jednatelů musí být úředně ověřena. Jednatelé mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta, a pravost podpisů na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Přílohy k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku

K návrhu na zápis s.r.o. se dokládají následující přílohy:

Doklady o založení

Společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu

Doklady o předmětu podnikání (je-li založena za účelem k podnikání)

oprávnění k podnikatelské činnosti (výpis z živnostenského rejstříku), pokud není tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy

Doklady o splacení vkladu

prohlášení správce vkladu s úředně ověřeným podpisem (právní názory se liší, zda je u tohoto dokumentu potřeba úředně ověřeného podpisu nebo ne. Doporučujeme však pro zvýšení právní jistoty podpis nechat ověřit)

potvrzení banky o složení vkladu na základní kapitál

v případě nepeněžitého vkladu, kdy je vkladem nemovitost:

usnesení příslušného soudu o jmenování znalce

znalecký posudek soudem jmenovaného soudního znalce na vkládanou nemovitost

písemné prohlášení vkladatele nemovitosti s úředně ověřeným podpisem

Doklady o sídle

Písemné prohlášení vlastníka prostor ne starší 3 měsíců, kterým uděluje souhlas k užívání těchto prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce

Doklady o jednatelích

bezúhonnost se dle vyhlášky č. 414/2011 Sb. dokládá pouze u cizinců a to:

výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních třech letech po dobu nejméně třech měsíců, nebo

čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněném před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu, příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem.

Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.

Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu cizince Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů přímo rejstříkový soud.

čestné prohlášení jednatele s úředně ověřeným podpisem o tom, že je způsobilý k právním úkonům, že splňuje podmínky provozování živnost podle § 6 živnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 a splňuje podmínky podle § 38l obchodního zákoníku

Doklady o členech dozorčí rady (je-li tento nepovinný orgán zřízen)

stejné doklady jako u jednatelů

Doklady do sbírky listin

společenská smlouva nebo zakladatelská listina

znalecký posudek na vkládanou nemovitost (je-li vložena nemovitost)

Ostatní dokumenty

plná moc advokátovi, notáři nebo jinému zástupci (jestliže jednatelé zmocnili tyto osoby k podání návrhu na zápis s úředně ověřenými podpisy jednatelů)

souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem (v případě, že se v rámci zápisu s.r.o. do obchodního rejstříku zapisují jiné fyzické nebo právnické osoby, musí navrhovatel tento souhlas doložit spolu se souhlasem jednatelů)

Založení a vznik akciové společnosti

Základní charakteristika akciové společnosti (a.s.):

nejnižší počet zakladatelů: 1 fyzická nebo 1 právnická osoba

nejvyšší počet společníků: neomezeno

minimální výše základního kapitálu: 2 000 000,- Kč (s veřejnou nabídkou akcií 20 000 000,- Kč)

nejnižší možný vklad je takový, aby součet byl nejméně 2 000 000,- Kč (s veřejnou nabídkou akcii až 20 000 000,- Kč)

nejvyšší možný vklad: neomezen

rozsah splacení vkladu při vzniku: 30 % jmenovité hodnoty akcií a emisní ážio

doba splacení vkladu: nejvýše do 1 roku od vzniku

počet hlasů ke vkladu: hlas spojen s akcií (na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou stejný počet hlasů)

ručení akcionáře za závazky spol.: neručí

předmět činnosti: podnikání, lze založit i za jiným účelem

orgány společnosti: valná hromada, statutární orgán – představenstvo, dozorčí rada, další dle stanov

zakladatelský dokument: ustavující valná hromada nebo zakladatelská smlouva či listina ve formě notářského zápisu

povinnost a výše rezerv: vytváří se rezervní fond, ze zisku, výše je určena podle stanov, nejméně 20 % z čistého zisku, ne však výše než 10 % z hodnoty základního kapitálu

Akciová společnost může být založena dvěma způsoby, a to buď na základě veřejné nabídky akcií (tzv. sukcesivní založení) nebo bez veřejné nabídky k upsání akcií (tzv. simultánní založení).

Zakladatelé akciové společnosti, zakladatelská smlouva nebo listina a stanovy

Akciová společnost může být založena i jediným zakladatelem. Tímto zakladatelem může být i stát. V případě, že je a.s. založena jediným zakladatelem, sepisuje tento zakladatel zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu. Jinak může být a.s. založena více zakladateli, kteří podepisují zakladatelskou smlouvu ve formě notářského zápisu.

Na rozdíl od ostatních forem společností nepostačuje u akciové společnosti k jejímu založení uzavření zakladatelské smlouvy nebo podepsání zakladatelské listiny. Proces založení společnosti je ukončen až přijetím rozhodnutí předepsaných zákonem, a to:

• rozhodnutí o založení společnosti,

• schválení stanov společnosti,

• volba orgánů společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná hromada.

Tyto rozhodnutí příjme v případě založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií ustavující valná hromada a v případě jednorázového založení akciové společnosti zakladatelé a.s.

Zakladatelská smlouva nebo listina a.s. (u obou způsobů založení) musí podle § 163 odst. 1 Obchodního zákoníku obsahovat:

• firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),

• navrhovaný základní kapitál,

• počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií na jméno a kolik akcií na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o převoditelnosti na jméno,

• kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,

• splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad,

• alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,

• určení správce vkladu,

• návrh stanov

V případě, že je společnost založena na základě veřejné nabídky akcií, musí dále zakladatelská smlouva podle § 163 odst. 2 Obchodního zákoníku obsahovat následující údaje:

• místo a dobu upisování akcií, která nesmí být kratší než dva týdny,

• postup při upisování akcií, zejména, zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií,

• připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšujících navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání,

• určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými vklady,

• místo, dobu, popřípadě účet banky pro splácení emisního kursu,

• emisní kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; (emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný, není-li stanoveno zákonem jinak)

• způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání.

• Zakladatelskou smlouvu (listinu) doplňují stanovy, které jsou považovány za smlouvu společenskou, smlouvu svého druhu (sui generis). Stanovy upravují vnitřní poměry a fungování společnosti včetně úpravy práv a povinností akcionářů.

Stanovy pořízené ve formě notářského zápisu musí obsahovat tyto povinné náležitosti:

• firma a sídlo společnosti,

• předmět podnikání (činnosti),

• výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií,

• počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, jakož i určení, zda akcie znějí na jméno, nebo na majitele, nebo kolik akcií zní na jméno a kolik na majitele,

• počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; vydala-li společnost akcie v různé-jmenovité hodnotě, počet hlasů vztahující se k té které výši jmenovité hodnoty akcií,

• způsob svolávaní valné hromady, její působnost a způsob jejího rozhodování,

• určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, jakož i vymezení jejich působnosti a způsob rozhodování, jestliže se zřizují,

• způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování,

• způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty,

• důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie,

• pravidla postupu při zvyšování a snižování základního kapitálu, zejména možnost snižovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním,

• postup při doplňování a změně stanov,

• další údaje, pokud tak stanoví zákon

Kromě těchto povinných náležitostí můžou být ve stanovách upraveny i jiné záležitosti. Stanovy nesmějí být v rozporu se zákonem.

Založení a.s. veřejnou nabídkou akcií (sukcesivní založení)

Sukcesivní zakládání akciové společnosti není v současné době v České republice obvyklé, a to zejména z toho důvodu, že jde o poměrně složitý postup. V tomto případě zakladatelé neupisují celý základní kapitál, který u tohoto způsobu založení činí 20 000 000,- Kč, ale potřebují získat zdroje financování z „vnějšku“ (od investorů) a to právě tak, že učiní veřejnou nabídku akcií. Veřejnou nabídkou akcií se rozumí sdělení širšímu okruhu osob (veřejnosti), které obsahuje informace o nabízených cenných papírech (akciích) a o podmínkách jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor tyto akcie koupil nebo upsal – tedy jde o veřejný návrh smlouvy. Základní body tohoto postupu jsou:

Schválení prospektu cenného papíru a jeho uveřejnění

Nejpozději současně s veřejnou nabídkou akcií musí být uveřejněn i prospekt cenného papíru (souhrn veškerých údajů nezbytných pro investory k posouzení cenného papíru – akcie), ledaže zákon prospekt nevyžaduje. Podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, se prospekt cenného papíru nevyžaduje, jestliže celková nabízená prodejní cena nebo emisní kurs nepřesáhne částku 1.000 000,- Eur. Před uveřejněním musí být prospekt cenného papíru schválen Českou národní bankou.

Uveřejnění veřejné nabídky akcií

Veřejná nabídka akcií se musí uveřejnit vhodným způsobem (například ve sdělovacích prostředcích – zejména v denním tisku) a její obsah nelze změnit. Zakladatelé jsou tedy vázáni svou uveřejněnou nabídkou a nelze jí měnit ani není-li úspěšná. Zákon však umožňuje, aby zakladatelé po neúspěšném upisování akcií, tedy po uplynutí lhůty k upisování (lhůta nesmí být kratší než dva týdny), uveřejnili nabídku novou, čemuž ale bude muset předcházet sepsání nové zakladatelské listiny nebo její změna.

Veřejná nabídka akcií musí obsahovat výše jmenované náležitosti zakladatelské smlouvy uvedené v § 163 odst. 1 a 2 Obchodního zákoníku. Veřejná nabídka stanoví dobu a místo upisování akcií a základní podmínky a postup upisování akcií. Na upisovacím místě musí být k nahlédnutí návrh stanov společnosti.

Upisování akcií

Upsání akcie je právní úkon upisovatele, kterým upisovatel vyjadřuje svoji vůli stát se společníkem (akcionářem) akciové společnosti. Upsání je účinné okamžikem podpisu upisovatele v listině upisovatelů, a vyplývá z něj povinnost splatit emisní kurs akcií. Upisovatel nemůže upsat akcie nepeněžitými vklady. Upisovatel je povinen splatit případné emisní ážio (rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií, pokud je emisní kurs vyšší než jmenovitá hodnota akcií) a alespoň 10 % jmenovité hodnoty upsaných akcií v době a na účet banky, které jsou určeny zakladateli ve veřejné nabídce akcií. Nesplní-li upisovatel tuto povinnost, je upsání neúčinné. V případě, že ve lhůtě určené k upisování akcií nedosáhne jmenovitá hodnota účinně upsaných akcií navrhovaného základního kapitálu, je upisování akcií neúčinné, ledaže akcie chybějící do této výše jsou do 1 měsíce dodatečně upsány zakladateli nebo některými z nich.

Konání ustavující valné hromady

Ustavující valná hromada (UVH) se může konat jen, pokud bylo splaceno alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio (tato povinnost se týká každého upisovatele). Upisovatelé, kteří splnili všechny popsané podmínky, jsou oprávněni účastnit se UVH. Zakladatelé ji svolají tak, aby se konala do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu (prodlení má za následek neúčinnost upsaní akcií). UVH je způsobilá se usnášet, jestliže se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií, kteří mají právo se jí zúčastnit. Pro rozhodnutí UVH se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných upisovatelů.

Základní funkcí ustavující valné hromady je rozhodnout o založení společnosti, schválení stanov a volbě orgánů společnosti (členech představenstva a dozorčí rady). Pokud by ustavující valná hromada některá z těchto rozhodnutí nepřijala, nedošlo by k založení společnosti. Průběh UVH se osvědčuje notářským zápisem, jehož přílohou je seznam upisovatelů, který též obsahuje jmenovitou hodnotu akcií upsaných každým z nich, jakož i výši splacené části emisního kursu jím upsaných akcií a seznam zvolených členů orgánů společnosti.

O rozhodnutí UVH o schválení stanov se pořídí notářský zápis, který musí obsahovat též schválený text stanov.

Založení a.s. bez veřejné nabídky akcií (simultánní nebo jednorázové založení)

Tento způsob založení a.s. je obvyklým způsobem zakládání akciových společností na území České republiky. V tomto případě se zakladatelé (nebo 1 zakladatel) dohodnou, že v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál společnosti, jehož minimální výše je u tohoto způsobu zakládání stanovena na 2 000 000,- Kč. Společnost bude založena již samotným uzavřením zakladatelské smlouvy či podepsáním zakladatelské listiny, ve které musí být začleněno rozhodnutí o založení společnosti, schválení stanov, volbě orgánů společnosti a popřípadě i další potřebná rozhodnutí (např. rozhodnutí o schválení případných nepeněžitých vkladů). Zakladatelé nemusí splatit 30 % jmenovité hodnoty akcií a emisní ažio před přijetím rozhodnutí o založení společnosti v zakladatelské smlouvě.

Splacení vkladů před vznikem a.s.

Před podáním návrhu na zápis a.s. do obchodního rejstříku musí být splaceno případné emisní ážio a alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií, jejichž emisní kurs je splacen peněžitými vklady. V případě, že někdo vkládá do a.s. nepeněžitý vklad, musí být tento vklad celý splacen před podáním návrhu do obchodního rejstříku (na základě veřejné nabídky akcií nemůže upisovatel upsat akcie nepeněžitým vkladem).

Při zakládání společnosti bez veřejné nabídky, kdy minimální výše základního kapitálu činí 2 000 000,- Kč, musí být splaceno minimálně 600 000,- Kč. Jestliže je zakladatelem jedna právnická osoba, nemusí tento zakladatel splatit celý emisní kurs, jak je tomu u společnosti s ručením omezeným.

Při zakládání společnosti veřejnou nabídkou, kdy minimální výše základního kapitálu činí 20 000 000,- Kč, musí být splaceno minimálně 6 000 000,- Kč.

Získání podnikatelského oprávnění a.s.

V případě, že je akciová společnost založena za účelem podnikání, musí zakladatelé nebo členové představenstva požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění na firmu a.s. V případě, kdy předmětem podnikání a.s. bude činnost, kterou mohou podle zvláštních předpisů vykonávat jenom fyzické osoby (např. činnost makléře), musí představenstvo a.s. před zápisem do obchodního rejstříku prokázat, že a.s. bude vykonávat tuto činnost prostřednictvím oprávněných osob (musí jmenovitě uvést pomocí kterých osob bude a.s. tuto činnost provádět, na základě jakého vztahu budou tyto osoby tuto činnost provádět (mandátní smlouva apod.) a doložit příslušné podnikatelské oprávnění těchto osob).

V případě, že akciová společnost není založená za účelem podnikání (což není v praxi moc časté), tak představenstvo prokazuje rejstříkovému soudu vznik oprávnění k takové činnosti jen v případech, že to zvláštní zákon pro tuto činnost předepisuje (např. jestliže cílem a.s. bude vydávat neziskový časopis, tak musí představenstvo prokázat, že společnost získala příslušné oprávnění).

Návrh na zápis a.s. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo jako celek a podepisují ho všichni jeho členové (úředně ověřený podpis se vyžaduje). Představenstvo může zmocnit k vyhotovení a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta, a pravost podpisů členů představenstva na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Přílohy k návrhu na zápis a.s do obchodního rejstříku

K návrhu na zápis a.s. se dokládají následující přílohy:

Doklady o založení

Zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu

u veřejné nabídky dále:

• notářský zápis osvědčující průběh ustavující valné hromady (stejnopis)

• notářský zápis o rozhodnutí valné hromady o schválení stanov (stejnopis)

• veřejná nabídka akcií

• prospekt cenného papíru schválený ČNB, pokud se vyžaduje

• seznam upisovatelů

Doklady o předmětu podnikání (je-li společnost založena za účelem podnikání)

oprávnění k podnikatelské činnosti (výpis z živnostenského rejstříku), pokud není tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy

Doklady o splacení vkladu

• prohlášení správce vkladu s úředně ověřeným podpisem

• výpis z banky

• jestliže je emisní kurs akcií splacen nepeněžitým vkladem, kdy je vkladem nemovitost:

• usnesení příslušného soudu o jmenování znalce

• znalecký posudek soudem jmenovaného soudního znalce na vkládanou nemovitost

• písemné prohlášení vkladatele nemovitosti s úředně ověřeným podpisem

Doklady o sídle

Písemné prohlášení vlastníka prostor ne starší 3 měsíců, kterým uděluje souhlas k užívání těchto prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce

Doklady o členech představenstva

• bezúhonnost se dle vyhlášky č. 414/2011 Sb. dokládá pouze u cizinců a to:

• výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních třech letech po dobu nejméně třech měsíců, nebo

• čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněném před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu, příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem.

Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.

Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu cizince Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů přímo rejstříkový soud.

čestné prohlášení člena představenstva s úředně ověřeným podpisem o tom, že je způsobilý k právním úkonům, že splňuje podmínky provozování živnost podle § 6 živnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 a splňuje podmínky podle § 38 l obchodního zákoníku

Doklady o členech dozorčí rady

stejné doklady jako u členů představenstva

Doklady do sbírky listin

zakladatelská smlouva nebo listina

znalecký posudek na vkládanou nemovitost (je-li vložena nemovitost)

Ostatní dokumenty

plná moc advokátovi, notáři nebo jinému zástupci (jestliže členové představenstva zmocnily tyto osoby k podání návrhu na zápis s úředně ověřenými podpisy členů představenstva) 

souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem (v případě, že se v rámci zápisu a.s. do obchodního rejstříku zapisují jiné fyzické

nebo právnické osoby, musí navrhovatel tento souhlas doložit spolu se souhlasem členů představenstva a dozorčí rady)

Založení a vznik veřejné obchodní společnosti

 Základní charakteristika veřejné obchodní společnosti (v.o.s.):

nejnižší počet zakladatelů: 2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace, vždy nejméně 2 osoby

nejvyšší počet společníků: neomezeno

minimální výše základního kapitálu: 0 (není tvořen)

nejnižší možný vklad: není určen

nejvyšší možný vklad: neomezen

rozsah splacení vkladu při vzniku: 0

doba splacení vkladu: 0 (může být určen společenskou smlouvou)

počet hlasů ke vkladu není vázán ke vkladu – každý společník 1 hlas (společenská smlouva může určit jiný počet hlasů)

ručení společníka za závazky: ručí neomezeně

předmět činnosti: podnikání

orgány společnosti: statutární orgán - společníci (další lze určit ve společenské smlouvě)

zakladatelský dokument: písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků

povinnost a výše rezerv: rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak může stanovit společenská smlouva

Uzavření a podepsání společenské smlouvy

Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně dva společníci, a to buď dvě fyzické osoby nebo dvě právnické osoby nebo jejich kombinace. Jestliže je společníkem v.o.s. fyzická osoba, musí tato osoba splňovat podmínky provozování živnosti a nemůže být u ní dána překážka provozování živnosti. Je-li společníkem právnická osoba, práva a povinnosti společníka vykonává vždy fyzická osoba, a to buď statutární orgán společnosti (např. u s.r.o. jednatel), nebo pověřený zástupce společníka – právnické osoby. Podpisy společníků na společenské smlouvě musí být úředně ověřeny.

Společenská smlouva veřejné obchodní společnosti musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

• firmu a sídlo společnosti,

• určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,

• předmět podnikání společnosti.

V případě, že některá z těchto náležitostí bude ve smlouvě chybět, bude smlouva neplatná. Další náležitosti smlouvy si určí po vzájemné dohodě společníci. Obchodní zákoník předvídá zařazení některých záležitostí (např. úprava většinového rozhodování o změnách společenské smlouvy, dále možnost úpravy vkladové povinnosti společníka a tím i vytvoření základního kapitálu společnosti, lhůtu pro splacení vkladu a důsledky prodlení se splacením vkladu, apod.).

Splácení vkladu v.o.s.

U veřejné obchodní společnosti není dána povinnost tvorby minimálního základního kapitálu, a tedy není ani dána povinnost vkladu každého společníka. V případě, že se společníci ve společenské smlouvě rozhodnou o povinnosti společníka vložit do společnosti určitý vklad, zákon stanoví, že společník je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě. Společenská smlouva může stanovit, že společníci budou splácet své vklady postupně. Jestliže společenská smlouva lhůtu pro splacení vkladu nestanoví, musí společník splatit svůj vklad bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti. Společník může do společnosti vložit jak vklad peněžitý, tak i nepeněžitý. U nepeněžitého vkladu do v.o.s. se nevyžaduje znalecký posudek na jeho ocenění.

V případě, že je společník v prodlení se splácením peněžitého vkladu, zákon stanoví, že společník je povinen platit 20 % úrok z prodlení z dlužné částky. Společenská smlouva však může tento úrok snížit nebo ho nemusí vůbec stanovit. Společenská smlouva může však také určit, že tento úrok z prodlení se musí platit i při prodlení s nepeněžitým vkladem do společnosti.

Získání podnikatelského oprávnění v.o.s.

Veřejná obchodní společnost je založena za účelem podnikání a ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, musí společníci požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. V případě, že činnost může být podle zvláštních předpisů vykonávána jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti, jen když společnost prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Návrh na zápis v.o.s. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis v.o.s. do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Společníci mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta a pravost popisů společníků na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Přílohy k návrhu na zápis v.o.s. do obchodního rejstříku

K návrhu na zápis v.o.s. se dokládají následující přílohy:

Doklady o založení

Společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků

Doklady o předmětu podnikání

oprávnění k podnikatelské činnosti (výpis z živnostenského rejstříku), pokud není tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy

Doklady o sídle

Písemné prohlášení vlastníka prostorů starší 3 měsíců, kterým uděluje souhlas k užívání těchto prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce

Doklady o společnících v.o.s.

bezúhonnost se dle vyhlášky č. 414/2011 Sb. dokládá pouze u cizinců a to:

výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních třech letech po dobu nejméně třech měsíců, nebo

čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněném před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu, příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem.

Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.

Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu cizince Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů přímo rejstříkový soud.

čestné prohlášení společníků s úředně ověřeným podpisem o tom, že je způsobilý k právním úkonům, že splňuje podmínky provozování živnost podle § 6 živnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 a splňuje podmínky podle § 38l obchodního zákoníku

Doklady do sbírky listin

společenská smlouva

Ostatní dokumenty

plná moc advokátovi, notáři nebo jinému zástupci (jestliže společníci zmocnili tyto osoby k podání návrhu na zápis s úředně ověřenými podpisy společníků)

souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem (v případě, že se v rámci zápisu v.o.s. do obchodního rejstříku zapisují jiné fyzické nebo právnické osoby, musí navrhovatel tento souhlas doložit spolu se souhlasem společníků)

Založení a vznik komanditní společnosti

Základní charakteristické znaky komanditní společnosti (k. s.):

nejnižší počet zakladatelů: 2 osoby

nejvyšší počet společníků: neomezeno

minimální výše základního kapitálu: 5.000,- Kč (nezapisuje se)

nejnižší možný vklad: 5.000,- Kč

nejvyšší možný vklad: neomezen

rozsah splacení vkladu při vzniku: podle společenské smlouvy

doba splacení vkladu: podle společenské smlouvy, jinak bez zbytečného odkladu

počet hlasů ke vkladu: každý společník 1 hlas (společenská smlouva může určit jiný počet hlasů)

ručení společníka za závazky: komplementář ručí neomezeně, komanditista ručí do výše nesplaceného vkladu zapsaného v OR

předmět činnosti: podnikání

orgány společnosti: statutární orgán – komplementář(i)

zakladatelský dokument: písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků

povinnost a výše rezerv: rezervní fond se ze zákona nevytváří, jinak může stanovit společenská smlouva

Uzavření a podepsání společenské smlouvy

Komanditní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně 2 společníci, a to nejméně jeden komplementář (společník, který ručí celým svým majetkem) a nejméně jeden komanditista (společník, který ručí do výše svého nesplaceného vkladu v obchodním rejstříku). V případě, že je komplementářem fyzická osoba, musí tato osoba splňovat podmínky provozování živnosti a nemůže být u ní dána překážka provozování živnosti. Je-li komplementářem právnická osoba, práva a povinnosti spojené s její účasti v k. s. vykonává vždy fyzická osoba, a to buď statutární orgán společnosti (např. u s.r.o. jednatel), nebo pověřený zástupce společníka – právnické osoby. Podpisy společníků na společenské smlouvě musí být úředně ověřeny.

Společenská smlouva komanditní společnosti musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

firmu a sídlo společnosti,

• určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,

• předmět podnikání,

• určení, kteří ze společníků jsou komplementáři, a kteří komanditisté,

• výši vkladu každého komanditisty.

V případě, že některá z těchto náležitostí bude ve smlouvě chybět, bude smlouva neplatná. Společníci si mohou po vzájemné dohodě upravit i další náležitosti společenské smlouvy.

Splacení vkladu před vznikem k. s.

Výše minimálního základního kapitálu komanditní společnosti činí nejméně 5.000,- Kč a zákon stanoví vkladovou povinnost jenom komanditistovi. Komanditista je povinen vložit do k. s. minimální vklad ve výši 5.000,- Kč. Vklad je povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti. Jestliže společenská smlouva určí, že komanditista je povinen splatit část vkladu před vznikem společnosti, bude muset tuto část vkladu splatit na zvláštní účet společnosti, který za tímto účelem zřídí správce vkladu. Má-li komanditista poskytnout nepeněžitý vklad, musí být ve společenské smlouvě uveden předmět vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka.

Získání podnikatelského oprávnění k. s.

Komanditní společnost je založena za účelem podnikání a ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí komplementáři požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. V případě, že činnost může být podle zvláštních předpisů vykonávaná jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti jen, když společnost prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Návrh na zápis k. s. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis v.o.s. do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci (jak komplementáři, tak i komanditisti) a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Společníci mohou zmocnit k vyhotovení a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta a pravost popisů společníků na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Přílohy k návrhu na zápis k. s. do obchodního rejstříku

K návrhu na zápis k. s. se dokládají následující přílohy:

Doklady o založení

Společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků

Doklady o předmětu podnikání

oprávnění k podnikatelské činnosti (výpis z živnostenského rejstříku), pokud není tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy

Doklady o sídle

Písemné prohlášení vlastníka prostor ne starší 3 měsíců, kterým uděluje souhlas k užívání těchto prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce

Doklady o vkladu

prohlášení správce vkladu s úředně ověřeným podpisem

výpis z banky

Doklady o komplementářích k. s.

bezúhonnost se dle vyhlášky č. 414/2011 Sb. dokládá pouze u cizinců a to:

výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních třech letech po dobu nejméně třech měsíců, nebo

čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněném před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu, příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem.

Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.

Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu cizince Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů přímo rejstříkový soud.

čestné prohlášení komplementáře s úředně ověřeným podpisem o tom, že je způsobilý k právním úkonům, že splňuje podmínky provozování živnost podle § 6 živnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 a splňuje podmínky podle § 38l obchodního zákoníku

Doklady do sbírky listin

společenská smlouva

Ostatní dokumenty

plná moc advokátovi, notáři nebo jinému zástupci (jestliže společníci zmocnili tyto osoby k podání návrhu na zápis s úředně ověřenými podpisy společníků)

souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem (v případě, že se v rámci zápisu k. s. do obchodního rejstříku zapisují jiné fyzické nebo právnické osoby, musí navrhovatel tento souhlas doložit spolu se souhlasem komplementářů a komanditistů)

Založení a vznik družstva

Základní charakteristika družstva:

nejnižší počet zakladatelů: 5 fyzických osob nebo 2 právnické osoby

nejvyšší počet členů: neomezeno

minimální výše základního kapitálu: 50.000,- Kč

nejnižší možný vklad: není určen (součet musí být alespoň 50.000,- Kč)

nejvyšší možný vklad: neomezen

rozsah splacení vkladu při vzniku: nejméně polovina základního kapitálu

doba splacení vkladu: dle stanov

počet hlasů ke vkladu: každý člen 1 hlas (stanovy mohou upravit odlišně)

ručení společníka: za závazky neručí

předmět činnosti: podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb

orgány společnosti: členská schůze, statutární orgán – představenstvo, kontrolní komise (u malého družstva jen členská schůze a předseda)

zakladatelský dokument: ustavující schůze

povinnost a výše rezerv: vytváří se nedělitelný fond již při vzniku, ve výši nejméně 10% základního kapitálu při vzniku, který se ročně doplňuje nejméně o 10 % čistého zisku, a to doby než nedělitelný fond dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu

Ustavující schůze družstva

Na rozdíl od obchodních společností se k založení družstva nevyžaduje sepsání společenské smlouvy. Družstvo se zakládá konáním ustavující schůze, která:

• určí zapisovaný základní kapitál družstva,

• schválí stanovy,

• zvolí orgány družstva (představenstvo a kontrolní komisi).

Před konáním ustavující schůze družstva je potřeba, aby se nejméně 5 fyzických osob anebo alespoň 2 právnické osoby dohodly na založení družstva. Přípravná fáze založení družstva není zákonem nijak upravena. Obvykle se pro založení družstva vytvoří přípravní výbor (nebo jinak označená skupina aktivistů), který má na starosti organizaci přípravních prací, jako je:

• vytvoření přihlášky do družstva, na základě které se můžou zájemci o členství v družstvu ve stanovené lhůtě do družstva přihlásit

• vytvoření konceptu stanov družstva,

• určení svolavatele ustavující schůze družstva a určení potenciálních členů orgánů družstva a zajištění jejich předběžného souhlasu s volbou do funkcí.

Ustavující schůze družstva se může konat, jestliže bylo podáno dostatečné množství přihlášek. Svolavatel schůze podle přihlášek zjistí uchazeče o členství a notář všechny zájemce o členství zapíše do seznamu členů. Poté svolavatel navrhne předsedajícího schůze a nechá hlasovat přítomné o jeho zvolení. Členská schůze volí a přijímá usnesení většinou přítomných. Následně přítomní hlasují a přijímají usnesení o základním kapitálu družstva, stanovách, volbě orgánů družstva a dále i o závazku členů k tomu, že každý z nich složí na účet družstva členský vklad v takové výši, aby součet těchto vkladů dával částku zapisovaného základního kapitálu družstva.

Průběh konání ustavující členské schůze se osvědčuje notářským zápisem, jehož přílohou je seznam členů a výše jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázaly. Notářský zápis musí být pořízen i o usnesení členské schůze o schválení stanov družstva. Stanovy jsou základním vnitrodružstevním předpisem a plní podobnou funkci jako plní společenská smlouva u obchodních společností.

Stanovy družstva musí obsahovat:

• firmu a sídlo družstva,

• předmět podnikání (činnosti),

• vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům,

• výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splacení členských vkladů a vypořádání podílu při zániku členství,

• orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání,

• způsob použití zisku a úhrady případné ztráty,

• tvorbu a použití nedělitelného fondu,

• další ustanovení, vyplývá-li to z obchodního zákoníku.

Stanovy mohou určit, že podmínkou členství v družstvu je pracovní vztah člena k družstvu. V tomto případě mohou stanovy obsahovat úpravu tohoto vztahu, která nesmí odporovat pracovněprávním předpisům, ledaže by tato úprava byla pro člena výhodnější než pracovněprávní.

Splácení vkladu před vznikem družstva

Výše minimálního základního kapitálu, který se zapisuje do obchodního rejstříku při vzniku družstva, činí 50.000,- Kč, a to bez ohledu na počet zakládajících členů družstva. Zatímco základní kapitál družstva představovaný souhrnem členských vkladů se bude proměňovat v souvislosti se změnami počtu členů, zapisovaný základní kapitál zůstává neměnný (pokud nedojde ke změně stanov), a tedy zapisovaný základní kapitál družstva neposkytuje informaci o aktuálním stavu základního kapitálu družstva.

Minimální vklad zakládajícího člena družstva není stanoven, ale součet vkladů všech zakladatelů musí tvořit 50.000,- Kč. Vklad zakládajícího člena musí být splacen nejpozději do 15 dnů od konání ustavující schůze určenému členu představenstva, a to způsobem stanoveným členskou schůzí. Jestliže to stanovy družstva umožňují, může člen splatit jen tzv. vstupní vklad (část základního členského vkladu) a zbývající část základního členského vkladu musí člen podle zákona splatit do 3 let, jestliže stanovy neurčí kratší lhůtu.

Vklad člena družstva může být jak peněžitý, tak i nepeněžitý. V případě nepeněžitého vkladu není zákonem stanoveno, jak se provede ocenění tohoto vkladu, ale způsob ocenění je svěřen stanovám družstva nebo při založení družstva dohodě všech členů družstva. Způsob splacení nepeněžitého vkladu by měl být opět určen ve stanovách družstva. V rozsahu, v jakém stanovy způsob splácení vkladů neurčí, se použije zákonná úprava pro obchodní společnosti popsaná výše (obecně o splacení vkladu a správci vkladu).

Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu.

Podnikatelské oprávnění družstva

Jestliže je družstvo zakládáno za účelem podnikání, musí představenstvo získat živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. V případě, že činnost může být podle zvláštních předpisů vykonávaná jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání družstva jen, když družstvo prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku

Návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. Podpisy členů představenstva musí být úředně ověřeny. Členové představenstva mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta a pravost popisů společníků na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Přílohy k návrhu na zápis družstva do obchodního rejstříku

K návrhu na zápis družstva se dokládají následující přílohy:

Doklady o založení

Stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva

Stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov

Doklady o předmětu podnikání

oprávnění k podnikatelské činnosti (výpis z živnostenského rejstříku), pokud není tato skutečnost zjistitelná z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy

Doklady o sídle

Písemné prohlášení vlastníka prostor ne starší 3 měsíců, kterým uděluje souhlas k užívání těchto prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce

Doklady o vkladu

doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu (výpis z banky)

prohlášení správce vkladu

doklad o počtu členů družstva

Doklady o statutárním orgánu družstva

bezúhonnost se dle vyhlášky č. 414/2011 Sb. dokládá pouze u cizinců a to:

výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních třech letech po dobu nejméně třech měsíců, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněném před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu, příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem.

Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.

Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu cizince Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů přímo rejstříkový soud.

čestné prohlášení člena představenstva nebo fyzické osoby, která je zástupcem člena představenstva – právnické osoby, která je oprávněná jednat jménem člena představenstva, s úředně ověřeným podpisem o tom, že je způsobilý k právním úkonům, že splňuje podmínky provozování živnost podle § 6 živnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 a splňuje podmínky podle § 38l obchodního zákoníku, čestné prohlášené člena představenstva, který je fyzickou osobou, že je členem představenstva s úředně ověřeným podpisem.

Doklady do sbírky listin

Stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva

Stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov

Ostatní dokumenty

plná moc advokátovi, notáři nebo jinému zástupci (jestliže členové představenstva zmocnily tyto osoby k podání návrhu na zápis s úředně ověřenými podpisy společníků)

souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem (v případě, že se v rámci zápisu družstva do obchodního rejstříku zapisují jiné fyzické nebo právnické osoby, musí navrhovatel tento souhlas doložit spolu se souhlasem členů představenstva a kontrolní komise)